Luhter - Luther, vierte Butter

V rámci příprav na zkoušku z dějin dogmatu jsem nutně musel narazit na postavu Martina Luthera. Abych si své nabyté znalosti utvrdil, rozhodl jsem se shlédnout historický film od Luteránů s výmluvným jménem Luther. Asi to byla chyba. Jsem těžce zmatený a nejsem si jistý, co jsem se doopravdy naučil a o čem se mě snažil přesvědčit film. Ale pěkně popořadě.

Několik okolností, které film odsoudily k záhubě: je americký, s podporou Luteránů, a je historický. Tedy – scénář a scény jsou pro pléb, postava Luthera idealizovaná a bude historicky nepřesná. Teď jsem si vzal vítr z plachet, protože přesně takový film je.

Add1. Je škoda, že se film zabývá jen krátkým obdobím Lutherova života. Když mluvíme o Lutherovi, jako bychom mluvili o třech lidech – o mladém katolickém Lutherovi započínajícím reformu, vyzrálém „heretikovi“ a o starém a nemocném člověku. Film kombinuje první dvě složky jeho vývoje v relativně krátkém časovém období a zbytek ignoruje. Je milé, že některé proslovy a prohlášení jak Martina samotného, tak i jeho oponentů, čerpají ze zachovalých textů, ovšem i tak si autoři popustili uzdu fantazii a tak se setkáváme se situacemi, které Luther doopravdy nezažil a neřekl. To by nebylo nutně na škodu, kdyby...

Add2 …kdyby nebyla jeho postava tak zkreslená americkým ideálem. Je pravda, že měl Luther hubu napříč, nicméně zpočátku byl k církevním autoritám poslušný jak jen mohl a měl k nim velkou úctu. Poté, co byl poprvé napomenut, dokonce napsal velice pokorný a smířlivý dopis, který si místy až protiřečí s jeho názory i tvorbou. O tomto film mlčí. Martin je známý pro své hádky s ďáblem, nemohu se však zbavit přesvědčení, že to je věcí až staršího Luthera, který i začíná vidět cosi, co popisuje jako rarášky. A soud na německé půdě je trochu paskvil – ve skutečnosti Luther přijel na soud vyděšený se svými přáteli a s vyhlídkou smrti (čekal, že ho upálí), na kterou nebyl zcela připraven. Celou noc, kterou měl na rozmyšlenou, zda své teze odvolá či ne, s přáteli řešil, zda je vůbec možné, aby on jediný měl pravdu a všichni okolo se mýlili (Luther byl skutečně pokorný). Když je neodvolal, začalo skandování: Heretik, upálit! Film má  však vlastní verzi téhož- Luther přijíždí k soudu sám a působí sebevědomě a jistě. I když druhý den teze neodvolá působí překvapivě docela klidně (na to že se bojí smrti). Publikum volalo Sláva, má pravdu, nic o heretikovi apod. (Teď nevím jestli mě film zblbnul natolik, že si to nepamatuji?) A nemohu si pomoci, ale mám pocit, že vynechání Lutherovy záliby v pivu bylo cílené. Nebyl opilec, neshledával ovšem nic špatného na tomto moku, jeho žena byla dokonce dobrou kuchařkou, která uměla vařit pivo tak chutné, že pro to byla známa po celém kraji. A to nás vede dál.

Add3. Film je těžce historicky nepřesný. Nevím, proč je zván historickým filmem, když historii buď ignoruje, nebo překrucuje. A teď ani nevím, kde začít. Zanedbává historické pozadí a politiku, kterou upravuje tak, aby ji nemusel pokud možno vůbec vysvětlovat, a z postavy Karla V. jsem zmatený. Prakticky je možné bez větších nepřesností prohlásit, že z pohledu historické politiky se to takto nestalo. Vím, že jsem velmi kritický a asi zbytečně, asi mi řeknete, že jde předně o myšlenku – a ta je jaká? Překopání historie nebo zkreslení Martina Luthera?

Co však nemohu filmu odpustit je vykreslení vztahu s jeho ženou. Věřím, že Martin sám by napsal 95 tezí proti takovému ztvárnění jejich vztahu. Pozval jsem si přítele, aby mi pomohl vyjádřit, co cítím, ZDE. Skutečnost: Když si Kateřina (později Lutherova žena) a sestry v klášteře přečetly Lutherovo úvahu o tom, že by celibát neměl být vynucován a služba v klášteře nezrušitelná, napsala děvčata svým rodinám, zda se mohou k nim vrátit. Kvůli záporné odpovědi musely přijít s plánem B – a tak napsaly Lutherovi samému, který zprostředkoval jejich odvoz z kláštera v sudech. Také se prokázal jako nadějný kuplíř, když pro 7 z 8 sester našel manžele. I pro Kateřinu našel může, který musel před vdavkami vycouvat na nátlak rodičů.
Filmová verze: Martin zde byl do Kateřiny od počátku zamilován. (Ve skutečnosti je to žvást. A to dvakrát přežvýkaný. Napsal o ní, že je mu nesympatická, a přijde mu drzá. Jak napsal, vzal si ji ze dvou důvodů – z lítosti (i jasně píše, že není zamilovaný) a proto, aby naštval papeže.) Později se do své ženy skutečně zamiloval a vztah měli krásný, ale to by bylo na celý film :).

Jsem z filmu trochu smutný. Celý jakoby počítal s někým, kdo o Lutherovi ví již dost, a přece vykresluje a představuje důležité informace velmi podrobně (a někdy nepřesně) a jeho samotného v Leninově světle. Nic nepomáhá, ani slušný herecký výkon hlavní postavy, ani to, že jej dlouze vybírali, aby si byl vzhledem co nejvíce podobný.

Musím v souladu se svým svědomím říci, protože jednat proti němu není dobré, že se mi film nelíbil. Křesťané asi neumí točit. Bůh mi pomoz.