Yakuza 3 - ダイ!

Máme to ale smůlu, že žijeme na starém kontinentě. V Japonsku se očekává (možná už vyšla) vydání pátého dílu Yakuzy, u nás před nedávnem vyšla čtyrka (s ročním zpozděním oproti rýžožroutům), a je to +- rok, co u nás vyšla Yakuza 3. 

Historie této série je téma na samostatný článek, spokojme se s tím, že začíná  na stařičké konzoli od Segy, že je hra Segou vyvíjená a vždy se těšila velké přízni hráčů i kritiků. Kdyby jste tenkrát řekli, že za 20 let bude Sega vyvíjet hry pro Nintendo (tenkrát největší rivalové – Mario vs Sonic), asi by Vás moc vážně nebrali, ale dnes? Tomu se říká pravá síla Nintenda (pozn.: Nintendo Power byl známý herní časopis vydávaný za oceánem. Zatímco  děcka v Americe hráli hry a dokonce o nich měli časopisy, nám tu červení dovolili tak tahat kačera, ale pozor! Kdo netahá s námi, tahá za kapitalistu!). 

Řekněme si to hned z kraje – Yakuza 3 je japonská hra, a to se vším všudy. Člověk, který má již nějakou zkušenost s japonskou kulturou , anime… ví, o čem mluvím. Vše je až idealistické, zaměřené na vnitřní život jedinců s trochu jinými hodnotami, než na které jsme zvyklí. Pro někoho osvěžující, pro jiné matoucí. Jak to vypadá v praxi? Padoucha napravíte tím, že jej pořádně zbušíte, až tehdy, když pozná Vaši sílu je schopen poznat i sílu vašich slov a hodnot, pročež  za Vás klidně obětuje život… máme zde dokonce jeden příběh, který se nedávno doopravdy stal – po zemětřesení místní Yakuza dala velké finanční prostředky na opravu dálnice. Našinec by si pomyslel, že to dělají z části pro sebe, což s velkou pravděpodobností není pravda. 

Ve hře se chopíme role ex-yakuzáka  jménem Kazuma Kyriu, hrdiny obou předešlých dílů. Kazuma je milý chlapík s nelehkou minulostí, jež se rozhodl nechat toho, v čem je dobrý a pustit se do něčeho, co zcela neumí – je správcem malého sirotčince v Okinawě. Zde se odehrává část dramatu hry – nalézání svého místa ve společnosti a poznání své hodnoty. Kazuma se ukáže jako schopný vzor a děcka jej berou, vše jde klidně a tiše, naneštěstí stíny minulosti Kazumu dostihnou i na slunné Okinawě, a tak je nucen ve prospěch všech znovu oprášit své sako a ušpinit si ruce od krve, vše ovšem za dobrým cílem. 

Kazdův klan je totiž „hodnou mafií“, chrání lidi stejnými prostředky, které ti zlí používají proti nim. A tak nečekejte jednání jako v GTA, naopak: budete vyšetřovat vraždu, chránit štěňátka, vychovávat děti tak, aby byli poslušné zákonům a byli produktivní složkou společnosti, mlátit zlé lichváře, kteří mlátí své dlužníky atp. Někomu to může znít pitomě, ale to se nesetkal s japonským géniem – postavy mají neobyčejnou hloubku a velmi Vám na nich záleží! Navíc je Kazuma moudrým člověkem, který má v hlavě věci dokonale srovnané a každý z jeho postojů může čerpat. 

Kdo čeká hratelnostní orgie, tak ten se nedočká. Celou hru jen běháte po mapě a mlátíte zloduchy, sbíráte zkušenosti za které si pořizujete nespočet nových chvatů (nutno říci, že jsou souboje sice nadsazené, ale velmi veeeelmi brutální), vystačíte si s rychlým úderem, pomalým silným a chytem (+ pár perliček). Naštěstí je hra narvána vedlejšími misemi, které jsou velmi originální, někdy zábavné, jindy smutné, vždy však plnohodnotné – hrajete v samurajském filmu kaskadéra, chytáte zloděje kabelek, fotíte podivíny.... Strávíte víc času vedlejšími činnostmi než v hlavní příběhové linii – můžete jít na Karaoke, hrát šipky, kulečník, pít alkohol, zajít se podívat na ženské u tyče, hrát automaty, scházíte se s děvčaty… 

Největší silou hry je její atmosféra. Když kráčíte po smyšlené čtvrti Kamurocho, máte pocit, že jste v Japonsku! Je to síla. Tahle hra je splněný sen každého japanofila! Těžko k tomu říci více, to se musí zažít! Síla! 

Takže jaká hra je? Určitě nesedne každému. Co se mě týče, jsem z ní dodnes nadšený, a kdybych si (ó já debil) omylem nesmazal save z dohrané hry, tak ji hraji pořád (lze ji hrát i po ukončení hlavního příběhu s různými bonusy). Je bez debat čistě japonská, někdy i na mne až příliš (je to skoro jedno velké, leč milé, klišé), kdekoho může překvapit, že Kazumu nazývají starcem i když mu je jen přes třicet - to proto, že v Japonsku je silný kult mládí - nad dvacet let jste už starci.
Pro mne 9/10, pro ani-japonce 6/10.

 

さようなら,

ダンテ 

trailer