První Dragon Age přišel jako blesk z čistého nebe. Do období RPG sucha (poslední pořádné byl Zaklínač) přišlo něco obrovského, epického, s vydařeným vyprávěním, zajímavým světem a předně na dnešní poměry s velmi propracovaným rozvojem hlavní postavy i světa v závislosti na rozhodování hlavní postavy, vztahů postav ve skupince (i romantických vztahů) a s poměrně velkou svobodu v rozhodování morálně nejasných situací. Nemluvě o vydařeném vytváření postavy (pěkný editor + šest různých počátečních příběhů podle toho, za jakou rasu a povolání hrajete).Nebudu to zdržovat – druhý díl je nenaplněním očekávání, která jsme jako hráči prvního dílu, do tohoto vkládali. Nejedná se o špatnou hru, jen má dost pomalý rozjezd a snad ve všech ohledech, které mne napadají, zaostává za svým předchůdcem. Nepřeskakuje nastavenou laťku, ale i tak skáče nad průměr.
Obecně je hra menší a takřka neepická. Zatímco v jedničce (a srovnávání s prvním dílem se nezbavíme) hráč cestoval po celé říši, zde je jen v jednom městě (!), což vede k opakování prostředí; zatímco v jedničce řešil vztahy několika velkých denominací a mohl se zasloužit i o jejich vymazání a v konečném důsledku na něm ležela existence světa tak, jak jej známe, v pokračování se vše motá „jen“ kolem jediného morálního tématu, a to je vztah Templářů a Mágů. Jsou to sice kvalitní kulisy, ze kterých autoři čerpají vše, co jen mohou, ale jsou o mnoho menší než ty z prvního dílu. Kdo se těšil na výpravu ala Pán Prstenů, nechť si nechá zajít chuť, zde se řeší vážné (a i trochu nudné) drama.
Další podpásovkou je naprostá změna prostředí. Nyní jsme na sever od Fereldenu a události z jedničky jsou jen startérem dění zde. Seznamujeme se tak s postavou Hawke, který je, po vzoru Mass Effectu, zcela nadabován (slyšel jsem stížnosti na kvalitu dabingu, dle mého soudu jsou naprosto liché) s čímž se nese další nepříjemnost: ty tam jsou rozličné možnosti odpovědí, dnes tu máme jen 3 typy (+ nečasté bonusové) kdy buď odpovíte mírně a s citem jako papež, (rádoby)vtipně (nazdar Čolku) a většinou zcela nevhodně, nebo jako bez příčiny věčně naštvaný idiot. Pokud chcete mít dobré vztahy se společníky a ne každý rozhovor zakončit soubojem, jste nuceni vydat se cestou papežství. Změnám se neubránil ani soubojový systém. Z PC zcela zmizela možnost nadhledu z výšky ala Bulldurs Gate, pauzování je možné, ale jen z pohledu nad ramenem zvolené postavy. To konzolistům, jako jsem já, nijak nevadí, toto nešlo ani v konzolové jedničce, ovšem autoři mysleli i na nás – tentokrát, chcete-li útočit, musíte bušit do tlačítka pro útok, jinak bude vaše postava jen tupě stát a trpět ránu za ránou. To je zábavné tak po dobu 5 minut a ocení to snad jen retardované opice s Alzheimerem.
Grafiku jen rychle – Shattered Memories na Wii je o třídu hezčí. Jasně, míň postav a modelů… ale na Wii pro všechno na světě!!
Zvuky jsou v pořádku. Dabing asi není na špici, mě však vyhovuje, postavy jsou dobře namluveny, předně chválím Hawka a Merril.
Díky Andraste za to, že hra má alespoň dobrý příběh a postavy. Na mnohých fórech se můžete dočíst zvěsti o tom, jak je příběh nezáživný a postavy mělké. Pokud bych měl hru pirátěnou, asi bych jim dal za pravdu. Že jsem si však hru pořídil v Signature edici, rozhodl jsem se dát hře více času a asi po 10 hodinách se objevila její hloubka. Postavy si nesou svou minulost sebou, jsou velmi rozdílné a být za dobře se všemi je téměř nemožné. Jejich, i Hawkovi, příběhy jsou plny osobních tragédií a dramat, které perfektně doplňují hlavní téma – pomůžete templáři vykořisťovaným mágům, nebo jste za jedno s Meredith, která v nich vidí hrozbu? Zmíněné příběhy kumpánů a celého Kirkwallu se soustřeďují právě na toto dilema, navíc šílených mágů roste jako hub po dešti – čím více útlaku, tím více odpuru a šílených mágů a tím více útlaku. Jak a kdo tento kruh rozetne…?
Ač je hra slabším bráškou DA: Origins, je stále o co stát, pokud jste empatičtí, dáte na příběh a věnujete-li mu dost času.
Dante
trailer
Žádné komentáře:
Okomentovat