Sen

Nepřišla jsem rozebírat, co to jsou sny a kde se berou, ačkoliv by to mohla být zajímavá úvaha. Pojďme se zamyslet nad tím, jakým způsobem mohou být sny pro nás příznivé. Ku příkladu, já sny využívám jako prostředek k přemisťování se do míst, kde je pro mě jak finančně, tak časově nemožné, abych je kdy mohla v životě navštívit. Nedávno se mi stala taková příjemná, až nepříjemná věc. S partou kamarádů jsem odjela na jedno vcelku odlehlé místo, kde bych o nějakém cestování do dalekých zemí mohla jenom snít. Byl to opravdu nádherný a velice intenzivní sen. Ani jsem si neuvědomovala, co je v něm za krásy, až když jsem si doma trošku zagoogleovala. Podle záchytných bodů jsem vykoumala, že jsem mezi obyvatelstvem amerického kontinentu. A podle obydlených týpí jsem se nejspíše ocitla mezi prérijními indiány. Ale dříve, než jsem se dostala na toto osudné místo, jsem měla možnost se pokochat travnatou oblastí, jež se rozkládala všude kolem mě a umožňovala mi pozorovat rozmanité druhy všelijakých zvířat, kteří vykonávali svojí každodenní práci. Slunce zapadalo a tak vytvářelo příjemné klima, kdy nelze s jistotou určit jestli mi je spíše horko či zima. A jak jsem se prodírala vysokou trávou, zaslechla jsem cosi, co se podobalo mluvenému slovu doprovázené zpěvem, což ve mně vzbudilo zvědavost a nenuceně jsem se vydala za ním. Vysoká tráva začala pomalu ustupovat travinám nižším. A já mohla v přítmí rozeznat obrysy tančících žen a mužů, kteří důležitě seděli naskládáni jeden vedle druhého kolem ohně, házeli rukama sem a tam a z úst jim vycházela slova, mně neznámá. Se zadrženým dechem jsem žasla. Došlo mi, že nejspíš probíhá jeden z jejich rituálů a tak jsem se neodvážila říct ani slůvko. A jak jsem se tak blaženě dívala, z ničeho nic jeden postarší indián, zřejmě jejich vůdce, otevřel oči a hodil po mně svým orlím zrakem. Krev mi ztuhla v žilách, když jsem spatřila, jak si všichni berou do rukou šípy, oštěpy a mimo jiné takzvané “flusačky“ v nichž se ukrývaly otrávené šipky. Ztěžka jsem polkla a velice takticky se k nim obrátila zády, že se dám na útěk. Avšak, než jsem stačila udělat krok, ucítila jsem v zádech palčivou bolest. Omámeně jsem nahlédla přes rameno a zjistila, že mám v zádech zabodnutou šipku. Potom další a další...posléze jsem se jenom s jekotem vymrštila z postele a byla ráda, že zase vidím tak známé tváře, které se na mě sice podivně, ne-li skoro vyděšeně dívali, konec konců, kdo by se jim divil? :)

                                                                                                                Eruru

Tenhle mu je asi nejpodobnější: